Nejsem na to sám

Jaro je v plném proudu, stovky fialek se vůní do nosu vnutí, a když vezmu do ruky hrábě, přiběhne celé hejno pomocnic. Navíc se ještě odvděčí vajíčky, jejichž žloutky jsou sytě oranžové. Kohout (Kessi) má pracovní dozor. Píďa (kachna), loudí, abych použil rýč, protože se tam někde určitě schovává několik masitých žížal, a větší užitek způsobí v jejím žaludku, než někde pod zemí. I husy se částečně zapojí. Díky nim nemusím sekat trávu, která je střižena přímo golfově. Na husách obdivuji několik věcí. Dokáží si k práci lehnout, udržují a přihnojují pravidelně trávník, včas ohlásí každou návštěvu, mohly by být i zaměstnané v Řízení letového provozu, protože naprosto bezpečně kontrolují přelétající letadla a v neposlední řadě na sklonku roku poskytnou neodolatelnou pečínku. Co si můžu přát víc?