Anotace: -
Smutek hluboký
jako pečlivě ostrouhaná kajalová tužka.
Nakreslíš s ním oblaka.
Z anfasu budou smaragdově rozmazaná.
to aby neviděli
tápání
(Žiješ? Kořeny jsou stejnosměrné dráty.
Sají proudy země.
Z tebe.
Ze mě.)
———
kolik oblečených smrtí musíme ubránit
abychom napsali holý život
Děkuju Vám všem za přečtení. Mám radost, když někdo napíše pocit. A kdo by neměl.
Tahle je k obrazu, do kterého jsem se zakoukala. Vlastně do dvou, jeden tu už je... :)
05.07.2018 10:28:02 | Philogyny1
Nehýčkej stále smutek, nahraď ho taky radostí, nebo znáš jen sny, co hlodaj do kostí?
04.07.2018 23:44:17 | básněnka
Miliony...diky...Phil...
04.07.2018 20:32:28 | Milena