Zahrada života
Zahrada života
Pěstovat si náš život podle vlastní představy je snad ta nejnádhernější věc, kterou si lze vůbec představit. Zasadit v zahradě ovocné stromy, které budou plodit ovoce, sázet květiny, které očarují oči a srdce. Vyplet veškerý plevel z našich záhonků a naplnit kompost po okraj na užitek našich rostlin, aby se stávaly silnějšími.
Tak jako naši zahradu zkoušíme pěstovat i náš život. Občas nám přerůstá plevel přes hlavu, někdy závidíme našemu sousedovi jeho kvalitnější úrodu, který po nás poté hází úšklebky výsměchu. Jindy házíme úšklebky mi na něj a někdy přijde pohroma v podobě škůdce nebo jiné přírodní pohromy a úroda je rázem zničena v jeho i naší zahradě, čímž dojde ke spravedlivému rozsudku.
Snad je to krásná představa sázet co je nám k prospěchu, opečovávat, co máme nejraději a nepřehlížet ani zahrady vedlejší, ve kterých není zrovna nejšťastnější rok a propůjčit sousedovi zahradníkovi trochu onoho kvalitního hnojiva z našeho kompostu na posílení jeho úrody v době, kdy se mu vůbec nedaří. Právě on může být tím, kdo nepřehlídne Váš příští neúrodný rok a přiveze Vám na oplátku plně naložené kolečko vlastní úrodné hlíny a nebo jen tak, pro dobrý skutek a čisté svědomí, aby měl zase u koho trhat přes plot úrodu.
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Kubíno, to je opravdu ze Života.RÁDA DÁVÁM ..ST..a musím napsat,že souhlasím se vším, co jsi ve svém příběhu napsal.
27.01.2021 22:54:04 | Jaruška
Mnohokrát ti děkuji.
Jsem rád, že jsi zavítala k mé starší tvorbě. Jsem rád, že se mnou souhlasíš. :-))
17.03.2021 17:15:10 | Kubíno
Pěkně jsi zde vymaloval zahradu života a její přirozené "přírodní zákonitoSTi", Kubíno. Jen bych k tomu poučen už i nemalou životní zkušeností dodal, že pokud někomu druhému pomůžeme, zdaleka ne vždy se nám to od něj někdy nějak vrátí, ale v tom ani není smysl nezištné pomoci těm momentálně potřebným, slabším nebo v nouzi apod., což samozřejmě víš i Ty sám, jen to chci podtrhnout. Dobré i zlé úmysly a skutky se nicméně v různě dlouhém horizontu každému z nás vždy nějak vrací, většinou ale z naprosto nečekané strany a často v překvapivých souvislostech, kdy nám posléze dojde, že jsme součástí nečeho, co nás přesahuje a co má své tajemné zákonitosti. Zpravidla se nám až s mnohaletým odstupem a tudíž i z většího nadhledu začne postupně skládat celistvější obraz naší životní cesty a lépe chápeme, co je a co není důležité. Je fajn, že k podobnému nadhledu směřuješ už v tomhle věku - ať Tě tedy z takové cesty pokud možno žádné nástrahy a zklamání, které potkají nutně občas každého, nikdy neodradí ;-)
02.11.2018 19:54:08 | Amonasr
Máš naprostou pravdu a moc ti děkuji za milý komentář. :-)
Kdybych čekal, že se pomoc pokaždé vrátí, nikdy by jsme nemohli dobré skutky konat, jen tak pro radost a pomoct jiným.
Jak říkáš, jednou nebudu moct dobrý skutek oplatit já a přesto přijde ze strany, kde bych nic podobného vůbec nečekal, možná jako oplátka za předešlé dobré skutky, které jsem mohl vykonat a na oplátku jsem slyšel jen velmi prosté a moc hezké slovíčko díky. :-)
03.11.2018 11:49:38 | Kubíno
:-) já to vždycky věděla, Kubíno milý, že my máme tohle společný, ano, ano, není nad vůni čerstvě uleželého hnoje :-))! STrašně hezky jsi to napsal a strašně bych si přála, aby to takhle fungovalo, nejlíp pořád :-)!
01.11.2018 07:03:22 | Fany
ach to je tak nádherné...
31.10.2018 19:00:38 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA