Regresní terapie.

To co dnes budu psát se stalo v roce 2008.
Měl jsem prodavače, který u mě prodával a časem se mezi námi utvořil hezký, až bratrský vztah.Jednoho dne za mnou přišel, a že by mi rád něco řekl.
Tehdy se mi svěřil, že má úzkostné stavy a že je to velice nepříjemné.
V klidu jsem ho vyslechl a pak jsem mu doporučil nějakého psychologa, jelikož
já, a že bych chtěl, mu těžko pomůžu.
Tomáš byl povahou spíše introvert a byl zastánce toho, že Stvořitel vůbec
neexistuje a vše co na Světě vidíme vzniklo pouze náhodou a život končí nicotou
jako když zhasneš světlo, světlo, vypínač a pak už jenom věčná temnota.
To byl jeho názor a já mu ho nijak nevyvracel, jelikož v jeho případě by to bylo
nošení dřeva do lesa.Respektoval jsem jeho názor a on zase ten můj.
Shodou okolností jsme oba znali podnikatele Jiřího, který se již delší dobu
zaobíral a také praktikoval regresní terapii.

Když jsme se s Tomášem opět pracovně sešli, tak mi řekl, že svůj psychický
problém bude řešit onou regresní terapií u Jiřího.To co mi řekl jsem
respektoval, už jen proto, že jsem Jiřího znal dlouho a věděl jsem, že má
v této oblasti dlouholeté zkušenosti.
Já osobně jsem o regresi(pohyb zpět)dost přečetl, ale nikdy jsem nemluvil
s člověkem, který se regresní terapii podrobyl.Tehdy jsem Tomášovi řekl,
že toto téma mě dost zajímá, a jestli by mi mohl o tom co prožíval něco
povědět.
Když vyděl můj vřelý zájem o toto téma, tak souhlasil, no, a za týden jsme se
sešli u mě doma a já byl velmi zvědav co bude vyprávět.

Vzpomínám si na to jako by to bylo včera.
První s čím začal bylo to, že to co prožíval v té regresi bylo naprosto reálné.
Tehdy mi také řekl, že kdyby mu někdo před tím řekl co prožije, tak by mu
absolutně nevěřil a ještě by se mu vysmál.Také mi ještě řekl, že to co prožíval, bylo stejně reálné jako to, jak tady teď sedíme proti sobě.

Začal tím jak sebe vidí jako cirka pětiletého kluka a to vidění bylo jakoby
v obraze a navíc vše vnímal tak jako by mu bylo oněch pět let.
Jiří(terapeut)pak po Tomášovi chtěl, aby se zase vrátil o kus zpět v čase.
Tomáš se opět viděl jak sedí na koberci a skládá dřevěné kostky a toto vše
vnímal zase jako v reálu.
Když sahal jako dítě na ty dřevěné kostky, bylo to prý tak reálné,
jako by sáhl na stůl před sebou, a sáhl při tom na stůl, který byl mezi námi.
Jiří(terapeut)pak opět požádal, aby se Tomáš vrátil zase o kus dále
zpět v čase.Na to se Tomáš v momentu ocitl v místě kde bylo příjemné teplo,
a náhle si uvědomil, že se nachází v matčině lůně.
Po otázce terapeuta Jiřího co vidí a co cítí, Tomáš odpověděl,
že právě přišel na Svět, a že z pravé strany cítí velký chlad, až mráz.

Mráz?, zeptal se Jiří.Ano, hned jak jsem vyšel z mé maminky, z pravé strany
jsem cítil velký mráz.

Když pak to vyprávěl své mamince co zažíval a co cítil hned po té co
opustil její tělo, tak mu jeho maminka potvrdila, že v ten okamžik jedna
ze sester otevřela obě půlky okna a to dokořán.Tomáš se narodil v lednu
a navíc, jak uvedla jeho matka, tentokrát byl leden obzvláště mrazivý.
Já osobně tuto výpověď jeho maminky neberu na lehkou váhu, ale naopak,
jako jasný důkaz toho, že regrese není žádná pohádka, ale že je možné
se díky ní vrátit v čase.
Terapeut Jiří pokračoval dále a Tomášovi řekl, aby se posunul zase o kus
dále v čase.Mě osobně velmi zajímalo jak se Tomáš dostal do lůna své maminky
a velmi pozorně jsem poslouchal.

Tomáš pak doslova viděl jak jeho identita je v jakémsi váčku, pytlíku
a že je zavěšený na nekonečně dlouhém, jakoby drátě.Po jeho obou stranách také
vyseli tyto pytlíky.Když jsem se potom Tomáše zeptal co bylo dále, tak mi
odvětil, že se pak z toho drátu opět vrátil do lůna své maminky.
Po tomto jeho silném vyprávění jsem si byl jist, že Tomáš zažil něco zcela
vyjímečného.
No a na závěr Tomášova vyprávění mě Velmi zajímalo, zdali jeho Já v tom
pytlíku, který vysel na drátě a pak se opět dostal do matčina lůna
bylo jeho rozhodnutí a nebo mu to bylo někým nařízeno.
Po chvilce zamyšlení mi Tomáš řekl, že to jeho rozhodnutí nebylo,
a že mu to bylo přikázáno a tím také skončilo jeho vyprávění.

Pokud jste došli ve čtení až sem, tak jsem za to velmi rád, jelikož Vás to
zřejmě zaujalo.Regresní terapie je jistě velmi zajímavá záležitost
a mě toto osobně zažité Tomášovo vyprávění akorát opět utvrdilo,
že smrtí život nekončí, ale opět začíná život nový.

Také bych Vám rád doporučil 13.komnata Michal David,
kde zpěvák vypráví co pochopil díky regresní terapii.