...pár dní
...pár dní
...pár dní
sedla jsem si do ložnice
a začala rovnat prádlo do skříní.
Utřela prach z poliček i obrazu,
na kterém je „ta“ věčně krásná,
kterou jsem ti koupila pár let po té,
co jsem nám začala rodit děti.
Převlíkla jsem povlečení a urovnala
všechny své krémy a naše gely.
Prolistovala se knihou tantrického umění
a snažila se vzpomenout, kdy jsi se mě
chtěl naposledy dotýkat víc, než já tebe.
Teď už jen zbývá umýt okno, skrze které
jsme tak rádi počítali hvězdy…
to když si byl pode mnou a já se
musela zapřít, abych tu krásu useděla.
...už je to pár dní, co se znovu ze všech sil
raději míjíme, ...pohledem i slovy.
Jen!...pár dní, které se ve mně přičtou
k těm ostatním, co už tak dost bolí...
Komentáře (23)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Milá D.,
napsala jsi velmi krásnou, autentickou, ale i velmi smutnou báseň. Chtěl jsem to nějak naředit a napsal tu nahodilost níže, která se k tomu nehodí.
velmi se mi líbí komentáře, které k Tvému dílu píše Blues.
K.
28.02.2022 18:35:39 | Kaj
Jsem dnes nevyspalý
snažím se vybalancovat
psaní za hranou bdělosti
neručím za kvalitu:
U TICHA
Slejzá dospodu
ke švábům na pivo
které už jí nenalejou
v zavřené hospodě
kde oslata židlí
dlí na oslích můstcích stolů
kde se tajemství názvu
rozbíhá jako hmyz
Odhalení Jemnosti taje
oddělené od haleny kůry
tlejícího stromu
v oddělené ložnici
kde samota ničí lože
a nemá ráda světlo ve veřejích
v očích světa veřejnosti
se jako můra motá
s úctou
K.
28.02.2022 15:18:18 | Kaj
Neradostné čtení, ale kdopak je vlastně šťastný na světě?
Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř. A ač si myslíme, že ne, jsme ve své bolesti vždy sami. Zde každé slovo je jen přilévání oleje do ohně, sypání soli do otevřených ran. Jen čas vše hojí.
Takové situace je třeba vždy odlehčit, tak jak to dělal Stanislav Minařík (básník , aforista 1948-1992):
Šetřete se pro život, nebude se s vámi mazlit.
Se závažnými problémy můžeme udělat jediné, přežít je.
Někdy nám otevře oči jen nálož dynamitu.
Vadí ti lidé, nestřílej vedle.
Štěstí, to je příliš náhod pohromadě.
E.Hudečková říkávala:"Nepořádek neuklízet, ale zdobit". Doufám, že tím měla na mysli i nepořádek v duši. Zkus to...:)
20.02.2022 09:03:40 | blues
Díky za komentář...opět moc fajn, ostatně, jako další tvé komentáře...usmívám se.:)
23.02.2022 12:53:23 | Dreamy
Ukápla mi slza ...
Jako fazole (né hrách) !
Jak smutní mí přátelé ...
Jak smutním též a sám pro sebe !
A jen se ptám ?
Zda recept mám pravý či levý.
"Na smutnění ?"
19.02.2022 21:10:37 | Fialový metal
Právě jsem dopekla korpus na dort. Nesmutním ;)...a ty už nesmutni vůbec:)
19.02.2022 23:27:54 | Dreamy
Někdy už zbývají jen krásné vzpomínky vybledlych dní, a to se smutek žene do očí...
19.02.2022 17:54:29 | Protos1182
Znám někoho, kdo hezky maluje. Zrovna dnes jsem viděla jeho paletu s barvami...těch tam bylo. Třeba mi to opraví...:)
19.02.2022 17:57:01 | Dreamy
Živé barvy, duhou zářící, oči modré touhou jiskřící. Nad hlavou nebe, hvězdami poseté...
Tak snad bude barev dosti mít :0)
19.02.2022 18:00:37 | Protos1182
na tohle se nedá nicmoc kloudnýho... přeju Ti ať je to brzo lepší*
19.02.2022 17:48:06 | Sonador
Ještě se určitě dá..potřebovala bych v ložnici přelakovat podlahu, škvrňata v postýlkách kdysi dováděla a je to znát.:)
Díky Son...:)
19.02.2022 17:54:14 | Dreamy
Ach, jak to bolí a nemá to řešení...
19.02.2022 16:24:29 | Lexi
Myslím, že vše má řešení, člověk se vždycky nějak rozhodne a to je v tu damou situaci tím řešením.
Já se jdu třeba teď pustit do úklidu obýváku. Máte tu rozkládací gauč a raky se na něm dá slušně přespat.
Hezký večer Lexi:)
19.02.2022 17:45:18 | Dreamy