Normálně vstávám do práce v šest. Dnes mnou zatřásl muž po páté, ať fofrem vstávám, že musím odvézt Elišku do města, protože jedou na výlet vlakem se školou do Prahy. Tak jsem se teda vysoukala a začalo mi pomalu docházet, že je to nějak divné, že ji měl odvézt on. Jdu si vyčistit poslepu zuby a na chodbě málem brknu o chlapa, jak v trenkách klečí u revizních dvířek od komína a něco tam hrabe. V tu chvíli mi to došlo, on se snažil uhasit požár v komínu, byl rozpálený snad až do běla. Štěkla jsem na něj, že za to může on, že jsem xkrát říkala, že je potřeba ten komín vybírat. Kominík to připomíná přeci každý rok, když dělá zprávu a minulou topnou sezónu jsem to udělala já. On se na mě v tom presu podíval a vylítnul na mě, ať si to teda vyřeším sama. Komín byl rozpálenej až běda, letěli jsme ven kouknout, jestli nehoří na půdě a mezitím jsem volala hasiče. Nejdřív jsem zkusila naše vesnický dobrovolný, ale nezvedli to. Tak jsem volala na 150. Mezitím mi došlo, že musím rychle vyjet z brány, abych odvezla tu Elišku, že přes hasiče se nedostanu. Auto bylo zamrzlý, tak jsem jen oškrábla zadní sklo. Couvla jsem a narazila do kolečka, ve kterém muž předtím vynášel žhavý kusy z komína ven na zahradu, jsem fakt bourák...
Přijeli hasiči, vlítli na půdu v maskách, kdyby to chytlo. Stáhli dolů saze, vybrali všechno žhavé. Michal mezitím odvezl Elišku sám a já s velitelem sepsala záznam o předání místa požáru a dodala mu zprávu o poslední kontrole topné soustavy. Mělo se to ještě aspoň čtyři hodiny hlídat, tak jsme se domluvili, že do práce pojedu já. Náš benjamínek to celé prospal, tak jí taťka aspoň udělal foto hasičského auta.
Zaplaťpánbůh vše dopadlo dobře a jsme všichni v pořádku a zdraví. Kdo mě zná, tak ví, že bláznivé situace mě provází celý život a já jsem za ně vděčná, protože mi vždy připomenou, jak důležité je zdraví, rodina, střecha nad hlavou a to, že v takových situacích se najdou lidé, kteří pomůžou.
Dodatek: přezdívku bourák, kterou jsem dostala po příhodě s policajtama už mi asi nikdo neodpáře a navíc byl muž kolegy v práci přejmenován na soptíka :-D
No páni, milá Par*, uff, jsem moooc rád, že to dopadlo výborně :-)*
Objímám a hasičskou výstroj posílám :-D
24.04.2024 00:56:10 | Ondra
Komín v plamenech, auto zamrzlý... děláš čest svému nicku, Janičko paradoxy:-)
Jsem rád, že jste v pohodě:-*
23.04.2024 21:41:46 | Žluťák
Jojo, to jsou pořád nějaký paradoxy :D Děkuju, taky jsem ráda, že jsme v pořádku. Hezký den:*
24.04.2024 07:27:14 | paradoxy
šmarjá Jani... hlavně, že jste v pořádku... dávej na sebe pozor!;)
23.04.2024 20:40:55 | Sonador
Naštěstí jsme :) nemáš nějakou radu, jak to nepřitahovat? :)
23.04.2024 20:43:11 | paradoxy
:D momentálně bych sama potřebovala poradit...
nepřitahovat, spíš jde o to, projít tím co nejlehčeji, což se zdá, že tobě funguje dobře... s důvěrou... ne?;)
23.04.2024 20:47:59 | Sonador
Ale no tak, vždyť to dělá tvá mysl, člověku vyskočí nějaká myšlenka nebo pocit a už to jede....popravdě když se něco takového jako bourání a požáry děje, jednám spontánně:) ono to vždycky nějak dopadne.
23.04.2024 20:59:42 | paradoxy
no, to je to co myslím... nechat se vést... v klidu...
ono je jedno kdo/co to dělá - čas odčasu se prostě děje;)
23.04.2024 21:05:24 | Sonador