Sním tě

Svatozář ztratila vůni,
když čistý a dvojitý průstřel zrcadla
očima stočenýma na jih
zasvištěl éterickým úderem
skrz zvonu opojný svit.

V tom mžiku oka jsi ze sna vytržen
a tmu chápeš jako nepopsaný list.
Chceš ji rozčísnout a na lžíci nabrat,
však brání se, sténá a chce žít.

Nechceš s ní bojovat. Jsi mír.
Letmo se usměješ na Oriona,
skrytého v tajemném kosočtverci.
Padneš do peřin a zavřeš víčka.
A počkáš co se bude bdít.