Za letní noci

To osud vyplétá hatěmi
břehy divé řeky,
ale tvé dlaně
jdou hloub a hloub
ke korytu ...

Stářím
se srdce kývá
tišeji,
jako křídla sov.

S nadějí hledím
do hvězd,
když pod nimi
na zahradě
posedávají andělé
a derou peří.

Jak asi bude
čerstvému polštáři
a jaké sny
spánku nadělí
před tím,
než hlavu složím do slámy,
pomodlím se ke klasu ...