Uvízlí ve snu

Jsem slepý motýl v břiše,
v lůně bůh ví koho.
Čekám na porod,
na výplod zamilovanosti.
Čekám na smrt
jak vyhnanec na Sibiři.
Čekám na zrod nových realit.

Slyším tlumenou hudbu,
rajskou hudbu,
hudbu,
takovou hudbu naskládá nikdo odsud,
žádný motýl v břiše,
ale raketoplán v náruči vesmíru.

"Skutečnost naprosto předčila všechna má očekávání."
Zní.

Tohle je snová realita a z ňákýho důvodu se nemůžem probudit.

"Omezení vědomí je jeden ze způsobů vyučování."
Pokračují.

Už jsem tam venku byl..
..pořád jsem

v kómatu!
(Načež kdosi roztáh závěsy)