Nedotknutelní

Vím, co mi chceš říct, dlouho jsme se neviděli.
Vím, že noci jsou pokušení a rána vystřízlivění.
Že pocity jsou v určitých chvílích… omamné, v dalších jsou ty samé zrádné.
Paradox usmíření, vláčnost rozchodů, uvědomění reality.
Útěk od rozevlátých myšlenek zpátky k nudě a disciplíně.

Nechci už se vracet, lásko, pojď ke mně blíž
Nechci už se vracet, lásko, přistup ke mně blíž
Ukážeme světu jak se milujeme,
nikdy už to nebude stejné…
Necháme vše za námi, projdeme tou bránou.
My jsme jiní, jsme jiní… ale ne ti zlí.

Potemnělou myslí, křižovatkou snů,
dej mi ruku, pomůžu ti najít cestu.
Dej mi ruku, povedu tě za světlem.
Nikdy už se nebudeme schovávat před vzteklými psy,
zůstaneme čistí a nedotčení zlobou světa.

Vím, co ti chci říct, zase na stejném místě.
Vím, že ve spánku jsou všichni stejní, jako my.
Že spolu všechno dokážeme, spolu to dokážeme.
Tak dej mi ruku, povedu tě lásko do jiných sfér.
Vezmi mně za ruku a budeme nedotknutelní!