Prchavý okamžik

Nad ránem

Šli opilými ulicemi

Nevěděli, kde je vpravo a kde vlevo

Kde je nebe a kde peklo

Opírali se sami o sebe a jeden o druhého

A přece procházeli tmou sami

Tichými společníky jim byly jako majáky v bouři

Docela nízké kandelábry

S oprátkami zavěšenými dost vysoko na to

Aby na ně dosáhli

Vesmír ležící u prosklených dveří

Jen natáhnout ruku a dotknout se…

 

Vzpomínky poletující

V barevném kouři minulosti

Jako chrastící makovice plná drobných zrníček

Se rozsypali

Rozletěli se do světa

Jen vítr je dokáže posbírat a donést zpátky

Na rodnou zem

Kam se vytratil

Ten starý český poutník

Který věděl vše

I to, jací budeme zítra

Jen natáhnout ruku a dotknout se…