Styx je řeka

Ztrácím se v temnotě,
plavu řekou Styx, na člunu ze zklamání,
už nevidím břeh, žádný světlo na konci tunelu, blížím se k ústí,
rozděluji se
žárlivé já
nezodpovědné já
zmrd já
jen to dobré zůstalo, je toho málo, kdyby byl člun nafouknut héliem, mé dobré já lítá jak letadlo,
třeba na tom založím byznys, Styx aerolinie....na to nemám už dost času.

Ztrácím se v temnotě,
už neplavu, spíše se topím, táhnou mě dolu plíce plné sebelítosti,
jak klesám ke dnu, přemítá se mi život,
pěkně blbý film, říkám si, tlustej kokot v hlavní roli, ten film mrví,
a potom mi došlo, sakra, nemám v životní pojistce utonutí v řece Styx, sorry mami.
Ztrácím se v temnotě,
Jsem na dně Styx, při dosažení dna padám zpátky na zem,
sakra,
musím žít znova, jaká ironie, odplyvnu si, já už nechci prosím,
a je to horší, asi jsem byl v tomhle životě fakt parchant,
ale udělat mě ženou? Budou mi chybět práva, svoboda, dohajzlu...