Anotace: Návrat k dávnému slunowrapu 21.12.2018, který jsem doplnil a restrukturoval 21.1.2025. Jedná se o jednoduchou skočnou píseň asi o dvou až třech akordech.
Nejdelší noc v roce,
noc kdy zmírá slunce.
Znovu se zrodí,
ráno bude ve své buňce.
Jsme maličcí pro vesmír,
a přitom tak velcí pro viry.
Za dlouhé noci
líčíme pasti na velryby.
Zabíjíme větší,
zabijí nás menší,
v očekávání dny delší,
pro mnohé chléb vezdejší.
Buňky jsou maličké,
I v nich je celý kosmos,
Chcem je v chřípí zahřát,
než každému zrudne nos.
Mrznou nám ruce
masa máme víc než dost.
Hlavně to velrybí,
jen nepotkat
roj zlých bakterií.
Nejdelší noc v roce,
noc kdy zmírá slunce.
Znovu se zrodí,
ráno bude ve své buňce.
Noc je to hlučná, vítr je ostrý.
Snad nám brzy slunko prohřeje kosti.