Staré pověsti české - O Krokovi

Vévody Čecha, když naplnil se čas
nastal v zemi české svár a spor
hynul mír , dav nemaje jednotný hlas
vlna nenávisti národem postupuje jako mor

,,Najděme k sobě vévodu, co by vládl
moudře a spravedlivě národu našemu
byl mužem vzdělaným, ač věkem mlád
nesl hrdě prapor proti sváru všemu

Jak usnesli páni s vousem šedivým
vydali se proto k Lechovi -Bratru Čechovu
Lech se zprávám o Čechách podiví
radu přec dal: ,,Vévodu Kroka doveďte k domovu''

Soudce Krok obýval hrad v lesích
opodál se plazí řeka , za ní dědina
co stála tu po celá staletí
v širém okolí - sama jediná

Posadili Kroka nad Čechovým hrobem
ustrojili podle praotce jenž na věčnosti
zatímco rozmlouval tři dny s bohem
po návsi ohně tancovaly, ve vší počestnosti

Jednou si Krok vybral své posly
,,Zítra s východem slunce k Vltavě vykročte''
vykročili do všech končin, dokud nedošli
k pravému břehu, nad nímž skála roste

Téhož večera , když slunce západem zahořelo
stanuli všichni na té vysoké hoře
v ní se zelenaly lučiny ,hvozdy temné
zvolali jednohlasně ,,To je to míst vyvolené ''

Na vysokém kopci dali postavit hrad
opodál vyvěral z hloubi rodné země
pramen co čirou vodu směl všem dát
na Vyšehradě dobře žilo naše plémě