Anotace: ***
Bohu spadla čelist
ale to už dávno
Jeho Syn nevisel
na kříži...
v rumišti
jedné zuhelnatělé vísky
nedaleko od Prahy
hledal ztracenou hračku
dětem
které unesli
na školní výlet
do země
slepeckých zahrad
kde namísto jarní trávy
v mrazu bují
černá ostřice...
...slova se hledají těžko. Těžko se píše, že se báseň líbila. Tak snad - děkuji za tohle připomenutí, za velmi dobře podané, těžkostí a hrůzou tématu nesešněrované, upřímné pojetí.
14.06.2017 21:33:53 | RenyNew
Toto téma mě hodně oslovuje a ještě i dnes mě mrazí při pomyšlení na to, co všechno se dělo za války, nejen u nás.
Nedaleko města, kde bydlím, zase leží Ležáky, které dostihl stejný osud jako Lidice. Kdysi jsem jim věnovala také jednu svou báseň (zde s dovolením odkaz: https://www.liter.cz/basne-zivot-791023-cist).
12.06.2017 20:10:04 | AndreaM
Když jsme se loni při návštěvě Lidic zastavili u památníku lidickým dětem, byl to nesmírně hluboký zážitek (z celého areálu ten nejemotivnější), který umocňovaly i ty přinesené hračky kolem... Při čtení Tvé básně zažívám znovu totéž pohnutí - díky, Jiří, za ni... ST
12.06.2017 10:48:49 | Amonasr
já Tobě Amone...v Lidicích jsem nikdy nebyl..ale ten "motiv" hračky mně
hned napad....:-D*
12.06.2017 10:51:52 | Frr
To jsou ty věci mezi nebem a zemí, které básníci umí procítit a zachytit i mimosmyslově... :-) Život není umělý konstrukt, stejně jako opravdová poezie, pokud z něj vychází... :-)
12.06.2017 11:01:43 | Amonasr
těžké téma
mně čelist nespadla, stejně jako při včerejším filmu P.Nikolaeva
fajn
11.06.2017 18:57:13 | Kaprikorn
To mrazí, Frr-áčku. Správně mrazí. Jsem ráda, žes to napsal. Někdy není dost síly najít tu ztracenou hračku, někdy není dost síly ji ani jít hledat. Já sbírám ... a díky:*
11.06.2017 08:49:51 | Ragnell