Ještě (aspoň) jednou
Ještě (aspoň) jednou
A kdybych tě měla potkat v každým z nich, tak devětkrát jinak.
A kdybych tě měla potkat devětkrát jinak, vždycky bych chtěla vědět, že to jsi ty.
Až se sekáme příště, dej mi znamení.
Já ho rozeznám. Slibuju.
A budu vědět, že mám štěstí prožít si s tebou všechno znovu.
Od začátku.
A pak tancuj se mnou jako poprvé, líbej mě v zapadlých dvorech, utíkej kvůli mně z domu a navštěvuj mě oknem.
A nikdy mě nenech věřit, že je to naposled.
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Apropo, vítej tu mezi námi. Rádi tu vidíme novou talentovanou básnířku. ;-) Věřím, že se Ti tu bude s námi líbit a že tu zažiješ nádherné chvíle. :-)
S ryzí úctou a nezměrnou pokorou, Tvůj milý Jean-Paul. ;-)
11.03.2021 19:46:46 | Jean-Paul Simon
Milá váško, víš, ono se Ti jaksi podařilo dostat se mi do mých myšlenek. Takto obdobně to cítím i já. Vidím, že máš podobné hnutí mysli a pocitů k tvorbě poezie jako takové. Věru, je to nad míru krásně napsané. Takže zaslouženě a plným právem ST.
11.03.2021 19:41:38 | Jean-Paul Simon
Perfektní vstup na scénu ! Líbí
08.03.2021 09:02:51 | Knoflík
Moc milé vyjádření touhy.
Naposled bývá jen to, o čem si člověk myslí, že už není.
08.03.2021 08:56:01 | blues
Nejvíc se mi líbí poslední věta. A nikdy mě nenech věřit, že je to naposled. ST
07.03.2021 20:00:10 | mkinka