Škoda jen

 

 

Škoda že spíš

můj drahý.

Škoda jen, že oči neotvíráš.

Lásko.

Neslyšíš?

Hlas můj,

co neuhýbá.

 

O tom, co život srval

o tom, že neumírám...

Lásko!

 

Škoda jen,

že spíš,

spánkem uzamčených očí,

nesplněných snů,

a dny se tolik krátí.

 

 

Buď strážcem nocí mých

když ten,

kdo miloval Tě víc,

se hned tak nenavrátí.

Škoda

Lásko má.

Škoda, neslyšíš.

 

Noc tiší sten i pláč,

ten kdo miluje víc,

druhou nastaví tvař

a bolestně Ti zpívá...