Sedím a přemýšlím

Sedím a přemýšlím,

co se to stalo...

...že pořád na Tebe myslím,

ale Tobě je to jedno.

 

Sedím a přemýšlím,

jak citů se vzdát,

srdce své nezměním

a tak se musí ptát,

co sakra se stalo.

 

Ty mlčíš a já nevím,

co myslet si mám,

zda city ke mě máš

nebo vzdát do mám.

 

Nechci to vzdát,

snad i ráda Tě mám.

 

Sedím a přemýšlím,

co jinak mohlo by být,

zda ještě někdy Tě uvidím.

Tvé ticho snažím se ctít,

ale srdce své nezměním.

 

Chci prostor Ti dát

a nechci to vzdát,

Ty ale mělčíš dál.

 

Sedím a přemýšlím,

co vlastně Ty chceš,

mlčet a vzdát

nebo šanci nám dát.

 

Nevím co počít

si s hlavou svou mám,

když myšlenky jedou

a nezmlknou.

 

Sedím a přemýšlím

co dělat dát,

když Ty mlčíš a nevím,

jestli si to vzdal.

 

Mlčíš.

 

Trpím.

 

Už to tak je,

srdce své prostě nezměním.

Ukázals jaké to je,

být jenom tvou

teď si mě tu nechal samotnou.

 

Sedím a přemýšlím,

zda to vzdát mám,

když nevím,

jestli mě máš rád.