Šílenství z jedné lásky

A stékají kapky deště,
jako slzy po tváři, které nikdo neutřel,
květiny, pro které nikdo nepřišel.
Jen malé gesto, snad z lásky.

Jako když jsme byli malí, vzali do ruky kámen nebo květinu a činili,
teď jsme dospělí.

Zatímco se mi díváš do očí a mlčíš
já křičím.
To se ti nelíbí, protože chceš být viděn ne slyšen a víš, že nejsme stejní.
A ta místa, kde ses mě dotýkal teď chladnou.