Zavolám

Když dohrála hudba…
když o nic nejde,
nebe se rozplyne.

Kdo dá víc a kdo málo?

Zaprodáš duši dáblům,
a ohneš se přes namožený hrb.

Už neumím trpět a naslouchat…

Když uděláš co nestačí,
a doufat budeš v pomíjivý ton molový.
Nic už Tě neosloví.

Když tvrdá slova jsou….
když z něžného slůvka staví se katedrála
a z velkých boří se chrám.

-Zavolám
Do mraků, že už nechci nic.

Otevřeš zašitou ránu, nasypeš sůl
a pofoukáš.
V škaredém ránu otevřeš denní tisk,
a zatopíš……už není líp.

Když slavík oněměl…
a chce se mi nebýt,
jen tak na chvíli nežít.