Posedlost

Posedlost
Tak jako když Ti padá horký vosk na konečky prstů a Ty před tím se schovat nemůžeš.
Pak vytáhneš si výherní los, po cestě domů ztratíš ho a nechtě někomu jinému tak pomůžeš.
Když přesýpací hodiny pokazí se těsně před poslední dávkou písku,
Když už stojíš na mostě, při posledním kroku si to rozmyslíš, ale někdo tě zezadu postrčí a řekne-RISKUJ
Tak spousta pocitů Ti přivodí stres a depku na objednávku,
Už jseš na konci cesty a najednou přesně víš, jak by ses choval na začátku.
Taková je posedlost, co duši i kosti Ti bez dovolení drtí
A ke štěstí Tě ani Oda na radost nedonutí