Anotace: ... tak nějak nevím, kam, ani co s tím, páč když to rozdrolím pod sebe, tak je to nějaký divný.
přeplněná ulice, všude, všude už je den i jaro i já v něm sama, protože předčasná a celá svěží, ještě hladová – po ž i v o t ě, vyloženě vyložená z vteřinových autoportrétů přesvědčená, že vlající v šatech, právem ta pravá, skutečná a tolik svá, vonící rosou de toilette, křtěná i věřící v zázraky nespatřené
kroky
jisté
on, tak samozřejmě nespěchající, jen plující pohledem v červáncích bezčasí
Zamýýšleníhodné a krásné..ST.
08.09.2016 20:01:57 | Tvořilka Lenka
já bych odebrala i bezčasí a skončila to tím nespěchající
A jinak se mi to moc líbí, hlavně ten začátek, po šaty, to je krása :)
12.01.2016 13:46:33 | iluzionistka
Akorát si nejsem jistý, jak to myslíš, jestli včetně, nebo raději bez… ;-) Netřeba vysvětlovat, protože jsem si jistý, že ty mé vtípky chápeš… :-) Dík, že ses stavila.
12.01.2016 17:38:16 | Luky-33
Červánky bych vynechala, bezčasí beru, jsem mladá i stará, já život "žeru"...:-)
12.01.2016 11:57:26 | básněnka
Kýč? Až takový, že měl bych ho dát pryč?
Jenže třeba jí na něm, mimo jiné, zaujal právě ten fakt, že ho zjevně velice zajímá probouzející se obloha, že neobdivuje krásy dlažebních kostek, ani novinky nepřetržitě se množící na displeji. Tak nějak jsem to myslel, a proto tam jsou. Původně měla být ta pasáž věnovaná jemu delší, ale nějak mi to dlouhodobě nešlo dopsat, asi mi prostě nejde básnit o chlapech. :-)
12.01.2016 12:17:11 | Luky-33