Anotace: :::
ššš…šelestí
něžnost po budoucnosti
-
-
-
s každým nádechem se
mění přízvuk
tikotu
za čtvrthodinu
a pár drobných
je hotovo!
fialově pulsující
tvář (jedna z mnoha…)
svlékána z koženého náhubku
Spokojenost!
v mnoha očích
.. .. .. .. .. .. .
Já si po půlnoci bez koženého náhubku začnu vždycky připadat lehce perverzně:)
23.01.2016 19:25:07 | Papagena
:-DD že Ty sis to zase nějak zajímavě z-asociovala?! ;-DD
Díky Ti za návštěvu a koment!:-)
23.01.2016 21:59:18 | GiovaniDaVinci
Jak zralé... Stále mě to nepřestává překvapovat... ;-) A krásně poeticky podáno :-) ST
23.01.2016 17:14:06 | Amonasr
Díky, Amonasře za Tvou návštěvu a komentář! ;-))
rád překvapuju no...očividně ale ne všechny...;-DD
23.01.2016 17:38:39 | GiovaniDaVinci
;-DD Jestli to nebude tím, že mám rád příjemná překvapení, tak si je šetřím a užívám po kouscích... ;-)))
23.01.2016 17:43:30 | Amonasr
:-DD to děláš mazaně tedy! ;-))
23.01.2016 17:50:22 | GiovaniDaVinci
:-D Jééé, to jsem se asi podřek - někdy je totiž lepší být za prosťáčka... ;-))
23.01.2016 18:00:34 | Amonasr
vitrážemi katedrálních oken-pohledem mnoha barevných faset..hledí každý kostelník /katedrálník/ šťastně do světa jak do Věčnosti-množstvím očí radosti blaženě jak spokojený hmyz..a pavoučci jsou osmioocí,však zda-li lépe prohlédnou úklady temné noci? :-)) :-D
23.01.2016 16:29:34 | Frr
Velmi Ti děkuji, milý Frr za Tvůj náhled - nesmírně si jej vážím, protože mně teď pootevřel oči...do nových světel! *** ;-))
23.01.2016 16:37:41 | GiovaniDaVinci