Setkání
Setkání
Anotace: ;;;
Najednou
asi na délku ukazující paže
v záři zpocenýho asfaltu
rozdrásanýho mrazem
začalo mě bezedno
svlékat z šupin rutinního režimu
a kudly v zorným poli slunce
náhle se staly
o tři sta tisíc kilometrů za vteřinu
tupějšími...
Tam!
V periferním ostychu
poznávám svého příbuzného
a těším se
až konečně uvidím jeho tvář -
On ale řekl jen:
„Jdi dál…vstaň a jdi dál...“
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
opět jsi mě zaujal Gio, bez periferního ostychu:-))ST
27.02.2016 19:28:39 | Nikita44
To mě velmi těší Niki;-))
Děkuji za návštěvu a slova, která mi dělají radost :-)
28.02.2016 19:30:39 | GiovaniDaVinci
Připadalo mi to takový umělý, odlišný od všeho, cos napsal. Jen můj názor...
27.02.2016 17:45:58 | Laven De Brig
:-D
Koukám, že u mě se umělá hmota skloňuje a tvaruje ve všech možných i nemožných podobách a nádobách...
Díky - jsem rád za tvůj názor :-)
28.02.2016 19:29:35 | GiovaniDaVinci