Okno za životem
Okno za životem
Anotace: Přes okno už koukám na ten svět, bylo mi sedmdesát let...
Sbírka: Mozaika života
Bylo mi sedmdesát let...
přes okno už koukám na ten svět
a snažím se mu rozumět,
zda kráčí dál a nebo zpět.
To okno je někdy zamrzlé,
však někdy přes ně svítí slunce
a vidím přes ně dál, než sklem,
protože vidím srdcem
a těším se z toho, že ještě jsem.
Jsou rána pustá, bez oken,
kdy člověk všechno vzdává,
jsou rána krásná jako sen,
kdy krásně se nám vstává.
I když má člověk na zádech
těch břemen stále víc a víc,
musí se snažit jíti dál,
posbírat slzy, tišit žal
a životu jít stále vstříc.
přes okno už koukám na ten svět
a snažím se mu rozumět,
zda kráčí dál a nebo zpět.
To okno je někdy zamrzlé,
však někdy přes ně svítí slunce
a vidím přes ně dál, než sklem,
protože vidím srdcem
a těším se z toho, že ještě jsem.
Jsou rána pustá, bez oken,
kdy člověk všechno vzdává,
jsou rána krásná jako sen,
kdy krásně se nám vstává.
I když má člověk na zádech
těch břemen stále víc a víc,
musí se snažit jíti dál,
posbírat slzy, tišit žal
a životu jít stále vstříc.
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Díky takovým textům jsem i já optimistou, mám naději že svět ještě úplně nezešílel.
05.05.2022 13:39:02 | R.C.Šumbera
..."na světě je krásně, jen ty lidi jsou svině"...říkávala mi zkušeně babička...ps:promiň, že ti skáču do myšlenky. ;-)
05.05.2022 13:44:57 | Marten