Co já VÍM.. CO teď S TÍM?

V(d)ěčné Téma...
POEZIE.

To je jiná!

Se špetkou fantazie neumírá to, co žije.

Kořeněné kapkou hříchu šimrá motýl

Někde v břichu...

Bez návodu na použití, k nesnesitelnosti

Svého Bytí (i jiných),

Možná jsme v tom stejně všichni. I Ty.

Bez čísel i bez kvality.

Potkat Múzy, když jdou vzhůru,

Nechat letět noční můru...

Ty, co míří směrem dolů od naproti

Nechat padat, nebo projít.

Kolem, když jdem do sebe...

S nápisem: Pozor, hlavně nezavadit!

Já jsem to zábradlí, o které se můžeš opřít.

Už nemusíš dál, do nebe.

Stačí už jen ke mně dojít.

Krása... Poezie..

Snad i proto člověk rád s ní žije.

Je to prostě...

JEDNA BÁSEŇ!

Nevadí, když z toho nic.
Zamyslím se, zaposlouchám, ponořím..
A vzpomenu si.. třeba na Priessnitz.

:)