jako PO MÁSLE

Vzduchem se line vůně přepuštěného másla.

Přebíjí umělost levného margarínu.

Krajem se táhne flóra, fauna si mlaská.

Chléb, ochucený špetkou soli a kmínem.

Své chutě si dojemně laská...

Stává se malým kouzlem.

Neskrývané tajně skryjem.

Boží, křehoučký chleba...

Nedává si vinu, že kůrka mu praská.

Křupavý dostane i mladou zeleninu.

Byť ona není tím zralým vínem...

Nevidí se už v jiném.

Ani svou křehkost v něm

Za žádnou cenu.