BARoMETR Pocitů

To, co ve mně vyvoláváš, když píšeš
Jak bůh z jiné říše,
Vytažený z podhoubí undergoundu
O něco výše. Ještě jsi tu.
A máš k sobě dluh.
Způsobuješ mi rozkoš, v těle napětí,
Zakázané uvolnění, dojetí...
Mysli vzepětí, duši slast.
Od nepaměti.
Má trýzeň, nechtěné zatmění.
Po slovech věčný hlad.
Po Tobě žízeň. Horko i chlad.
Nezůstane oko suché.
A nejen tam.
Tak lehce (u)padám... down, down, down.
Nic už nehledám.
Jdu do kolen.
Kdybys jen věděl, jak moc...
(Ne)myslím.
Byl bys...
Víc
Než spokojen.

...mým múzám, básníkům, co se umí dotýkat.
(nejen) slovy :-*