Hanna
Hanna
Chvíle ticha figuríny Hanny
Chvile klidu, úklidu a konce směny
Změny barev, délky stínů
manekýn a manekýnů.
Pět po sedmé
za výkladní skříní
Manekýny, manekýni,
V kožichu a s duší z plastu
Zdraví,
letmým gestem prstů,
Večerní prořídlé davy
Dostala dnes na jmeniny
karafu, však bez květiny,
protetické končetiny
raději
Neptejte se na vzpomínky
Slečny Hanny, manekýnky.
Kdo promine
Hříchy spáchané
Na duši i na těle
Z plastu
photo by Saul Leiter
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
psané s lehkostí
nutící k zamyšlení
bez klišé
zaujalo :)
16.06.2019 06:54:54 | CeP
chvíle ticha figurýny Hany - to je jako když skáčou báťušky jedna z druhé: něco něčeho něčeho někoho. To mě jen tak zaujalo, básničce rozumím, už se jí nedá upřít úmysl. Je jako kritická a varující, abychom to s těmi umělými věcmi nepřehnali. S těmi "pomocníky" a byznysem a usnadněným životem, že pak nakonec si vyrobíme i duši z plastu = tj.nelidskou. Jsou národy a civilizace daleko opatrnější na obrazy a sošky.
12.06.2019 12:43:55 | Karel Koryntka
lehkou nostalgií mi připomíná křehké poetické povídky Urzidila..... Tvůj text mě potěšil...díky ST* :-D*
12.06.2019 02:22:56 | Frr