Dneska ráno se ke mně připojila kočka
mlha nám olizovala nohy
jako bychom kráčely nad zemi
Kočka soustředěně běžela vedle mě
po listnatém chodníku
k bohnické léčebně
v bezkrevnatém jitru
Před vraty se odpojila
a odešla
měla nejspíš co na práci
a tak to šla dělat
Já měla taky co na práci
a šla jsem to dělat
Hodiny odbíjely sedmou
a u pavilonu dvacet pět
zrovna nakládali rakev
vida
je tu i někdo
kdo má dnes volno
Já zrovna třeba teď nemám co na práci. Znamená to, že jsem mrtvej?
Nabokov řekl: Svět byl stvořen v neděli.
Byl z vás někdo na uzavřeným oddělení?
Bezkrevnaté jitro - paráda.
ST
12.04.2023 22:02:48 | Kaprikorn
Pamínko, chápu, že Tě kočka nemohla-dík svým závažným intuicím následovat-ale s ní by Ti bylo kurážněji...ST*
30.10.2022 12:09:25 | Frr
Nevíme kdy uSTane kinklání našeho metronomu
A tak se každý z nás z malého domu
Často nedobrovolně odstěhuje do nejmenšího možného
30.10.2022 00:29:46 | kudlankaW
Orloj se posouvá k osmému domu
poklidně otevře
tomu i tomu....
Díky za navštívení mého domu, milý Marty!
30.10.2022 11:15:31 | Pamína
Kočky ho doprovázely mezi dvěma světy, střádejte svoje epolety, přišla bílá tma...
29.10.2022 21:28:21 | básněnka
Díky za bílou temnotu
raději být pobudou
co zanechá šlápotu
epolety nebudou :-)
30.10.2022 11:08:55 | Pamína
Den nezastaví vteřiny
které život nese
v jedné jediné chvíli.
..
Jako by blesk
ta myšlenka na konci.
.
Kdo povolán se s různými častěji vídá.
Syrovost života bez skurpulí.
..
Pěkný den přeji. ;)
29.10.2022 19:13:04 | jenommarie
Tak mi napadlo, už průchod samotnou bránou psychiatrické léčebny, by člověk chtěl být neviditelným načerno pasažérem, ne tak ještě v patách kočku a lapiduchy, ouu ouu, zde černým humorem "volno za odměnu". Měla jsem v životě "tu čest" chodit přes bránu, a za ní, ocitla jsem se na Marsu. Byly to těžké návštěvy, přinášet tam trocha světla ze světa "normálních" a nenosit si domů ponurost. Pravda, někdy mě ale naopak napadlo, že místní komunita cosi vyzařuje, a nebylo to černé, bylo to jako když skrze jejich pohled, jejich oči, projdes zdí a tam kdesi čtvrtý prostor.
29.10.2022 18:51:09 | Vivien
Popsala jsi to moc pěkně, milá Vivien. Je to zvláštní prostor, zaštítěný kostelem, přírodou a láskou mnoha obětavých lidí, kteří svým světlem nešetří pro ty za branou.
30.10.2022 11:18:28 | Pamína
hezkys to na konci rozčísla ... nedá se spočinout, svět se pořád točí :))
29.10.2022 15:01:47 | lawenderr
Jak jiskrou uleželého vína, blik... a je tu Pamína.
Dnes ouha, smutku šmouha. Ale život bez plastyky a otevřené apatyky.
Jen Bůh - snad i kočky ví. Tvá báseň, vnímavému napoví*
29.10.2022 14:58:34 | šerý
Díky za Tvou otevřenou mysl a vlídné přijetí, milý šerý.
Kočky ve svém plyši úradky slyší, lidé se podepřou láskou a nasloucháním. Zráním.
Však víš.
Laskavíš.
30.10.2022 11:45:48 | Pamína