Krémový indián
Krémový indián
Neumím složit obraz světa bez hranic, omezení mezí.
Vím, o čem se mluví, není.
Nedohlédnu za horizont událostí,
ztrácí se v jakési vybledlé nekonečnosti.
A rozum u mě svádí bitvu s city.
Jsem krémový indián na marcipánovém koni.
A plachý vítr, když pláče bolestí,
zraňován o zubatá skaliska hory hoří.
Stavím vzdušné zámky,
pevnější než z cihel a kamení,
i sny mám živější než co nežijí__
vzpomínky schované v dlani...
Komentáře (13)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
krásně zapsaný "ztracený obzor" milá Helen... ale jak to voní mandlema, tak to voní i nadějí a z toho mám radost;)*
14.04.2023 19:11:51 | Sonador
Bloudíme. Dávno pravda již neoznačuje své stezky.
Tvá báseň k tomu vypovídá hezky.
Moc pěkná obraznost* To víš přeci. Na poet-galerie, to já jsem!
I k "hračkárně" už nedaleko a jsem ti blízko.
13.04.2023 15:31:47 | šerý
Mám ráda Tvé komentáře, moc si jich vážím... a převelice děkuji, milý Šerý! :-)
Hezké odpoledne :-)
13.04.2023 16:02:08 | Helen Mum
Hezké, tady v Náchodě dělají pekárny již stéle dobré zákusky. Docela za rozumnou cenu. Nejraději mám Štafetky, potom Střechy a na třetím místě u mě je zákusek Indián :-) Standa
13.04.2023 14:34:02 | Stanislav32
Pánečku, to jsem se s tím Indiánkem docela trefila! :-))
Děkuji za zastavení a komentář, Stando, moc jsi mě potěšil. Děkuji :-)
13.04.2023 16:00:53 | Helen Mum