Anotace: nevím, kde se v divadle nacházím já, ale chci ven
Na každou jejich otázku
odpověď přijde v provázku
do hlavy, ručky, nožičky ...
Toť loutky
Jako opičky
Provázek - nitka průhledná
Zdánlivě život tělu dá
vypadá to, že samo ví
kam jde
a co jej osloví
Kdo ale drží v rukou kříž
ty ani já se nedozvíš
Na prknech
postavených z lží
Už herci pravdě nevěří
Dnes nové hry se tradují
Z válek a hrůz se radují
Ze zlata slunce mají strach
kdo nezabije
má být vrah
Důvod se vždycky dohledá
autor díla je bez jména
jen žádá hlasitější křik
"Neštěstí nosí ...?"
"Kominík!"
Člověk je všude špatně nachází místo v loutkovém divadle já ležím v nemocnici a zdálo se mi že jsem prošel zeď a na druhé straně jsem stál já ve dvou podobách dvojník mně pravil že on je ta dobrá podoba a já ta špatná ať táhnu pryč a zahnal mě zpátky do našeho světa
19.09.2023 22:48:08 | Jan Urban
Myslím si, že sepsané v neotřelém zpracování tématu pimprlového divadla.* Jsem snad dobře pochopil ironii v samotném závěru...
29.06.2023 11:32:49 | šerý
Děkuji za komentář. Je to o dnešní době, kdy má být náhle dobré to, co bývalo špatné a podobně. Těch témat je mnoho. Většina věcí je dnes naopak. Proto ta věta s kominíkem .
29.06.2023 23:13:49 | janewe