Konec světa

sedím a čtu takhle zrána

za rozbřesku slunce nabývá na síle

kafe rozlité na ubruse

a drobky pod stolem

hodiny tikají na stěně

odbilo osm

a ty stále na stejném místě

na židli která kýve se

už od půlnoci

medituješ o konci světa

o lásce která zradila tě