Moje čarodějka

       V korunách stromů

       hlasy šeptají

       patří stromům ?

       žena se chvěje

       chladem, ne strachy

       v lese je jako doma

       když se otočí kolem své osy

       s rukama zdviženýma

       do vzduchu vznese se listí

       jak malé tornádo ji obkrouží 

       pak snese se tiše k zemi

       a žena levituje nehybně

       se zavřenýma očima

       to přece nic není

       to nikdy neuvidíš

       to se stává jen čarodějkám