Anotace: Nosím to v sobě už tři roky. Tak se na mne nezlobte.
Rozum zakopl
a letí k zemi
svist
a lidé v povětří
Zástupy kufrů
táhnou koridory
na konci
houmeles bez střechy
dětskou ručku
ručku v ruce
deka z nebe
dítě u prsu
Mami, neplač,
já už budu hodný
Ping-pong viny
tam a zase zpátky
přes sítě
ztuhlých těl.
Jak dlouho ještě
jak dlouho ještě
jak dlouho
jak
Není času pro Picassovu Holubici míru. Není vůle k prvému kroku, a podat ruku k smíru. V nebi hřmot a války mají hluboké železné kořeny. Hrr na ně. Kteří vyrábí zbraně!
15.03.2025 01:35:52 | šerý