Prstýnky
Prstýnky
Anotace: Něco hezkého začalo i končí.
Nekonečný obzor dlí v azurovém ránu
nitky pavučin se třpytí v oknech hor
lůno země tam voní po šafránu
v lesích tam zpívá malinový chór.
Očima hladím kraj potoků a říček
nad krásou přírodní ani nedýchám
ústa se třesou v slzách od písniček
jak smutné když člověk životem jde sám.
Zestárlé ruce hladí léta stromů
vzpomínky zaletí kde jsme se poznali
po cestě zármutku jdu s pláčem domů
vdlaních mám prstýnky které mi zůstaly...
Sidy 2016
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
pro tyhle okamžiky život zaniká i vzniká
a enimu bych tebou být věřila - ví, co říká!! :)**
26.03.2025 08:05:22 | šuměnka
Šuměnka, děkuji ti milá vílo, ano je to plejád emocí, jsocích jako ozvěna, co se vrací. Věřím...
27.03.2025 15:37:39 | Sidy
Vzpomínky jsou jedním z nejcennějších pokladů života. Krásná báseň.
26.03.2025 00:40:00 | cappuccinogirl