Anotace: ..
Slunce se koupe
líně se převaluje v mracích
zlatá hodinka měkčího světla
Chtěla bych ji vplést
mezi své vlasy
mezi všechny rozvíjející se květy
trochu toho bolestného loučení
Celá krajina se červená
stydí
a rdí se soumrakem
Svět oněmí v tom okouzlení
kdy se líné slunce
převaluje mezi šedomodrými beránky
Na druhé straně obzoru
začínají vbíhat na scénu
černé ovce
se svítícíma očima hvězd
Slunce zrudne
ve své putovatelské vášni
začne se přikrývat
a najednou zmizí ze scény jeho hřejivá zář
.. Tomu říkám dramatický odchod!
Ta báseň je skvělá o tom není pochyb... To o čem píšeš, umíš. Vyvolala ve mě vzpomínku na toho malýho prince :-) A chtěl sem Ti napsat proč u toho nemáš nějakou svou povedenou fotku, ale stačilas mě předběhnout .-) Báseň je skvělá obsahem, ale asi víš co mi chybí co ? .-) A tak trochu se bojím že bys mohla spadnout do těch věcí, kterých si tu přečteš spousty. Právě v těch rýmech jsi skvělá ! Tam to umíš jako nikdo tady. Aspoň pro mě jo .-) Snad jsou mé obavy zbytečné :-) Ale jinak děkuju ze to žes mě tím kouzelným podvečerem provedla :-)
23.04.2016 20:36:59 | Madanik
Jak můžeš chtít svázat slunce do rýmů, když musí putovat dál a zářit jinde..
23.04.2016 23:41:45 | Lioness
Nádhera...
23.04.2016 20:18:34 | Milena
tomu říkám STržena atmosférou...s dovolením si ji přidám do oblíbených, díky za Tvé vnímání :-)
23.04.2016 14:06:00 | Malá mořská víla
Ještě jsem přidala foto ;)
23.04.2016 14:55:41 | Lioness
v skicách svých
průsečíky cest
putovatel slunce
dokáže
siločary vést
polibkem posledním
přidá červeň růžím
plnou chuť vínu
až vyrazí Ti dech
prokreslí nadhlavník
šimráním
na Tvé kůži
a v záblesku
posledního dechu
příslíbí návrát
zítra snad ...
útěchu
těm, co chtěli
dát se vést
skicákem slunce
siločarou cest
P.S. krásně inspirativní :-)
23.04.2016 15:41:22 | Malá mořská víla
ST za komenatar! To prirovnani ze dava barvu ruzim a chut vinu.. Skvele
23.04.2016 15:43:11 | Lioness
Páni, to mne moc těší 8)
23.04.2016 14:50:49 | Lioness