Dnešní ráno

Dnešní ráno halilo se do měkkého slunečního světla

a štiplavý vzduch lehce dráždil plíce.

Zlatavou trávou nesměle vykukovaly rudnoucí šípky

a na stromy použila příroda tutéž paletu.

Na obzoru táhla se mračna jako vzdálená pohoří

a tančící ptáci zobajíce poslední jeřabiny

chystali se prozkoumat vzdálená místa.

Po asfaltu staré cesty zvlhlém ranní mlhou

kutálely se pukající kaštany

a hnědýma očkama pomrkávaly za odcházejícím babím létem.

...a pak já, s mokrýma botama a vlasy rozplakanými jehličím,

nadechujíc zhluboka tu podzimní krásu,

v hlavě obrázek dálek, co volají:

"Nasaď si batoh a pojď."