Oparuvín
Oparuvín
Anotace: ***
Oparem mlh vydechl les svůj sen
krvavé stonky vřesů zdraví ráno jiskrností
ještě dřív, než štafetu přebere ospalé slunce.
Potok šumí pod mýma nohama
jemně a divoce zároveň,
hladí i obrušuje
jako milenec co dychtí
a přitom se bojí dotknout své milky.
Nikdo jiný nevydal hlas v posvátnosti nového dne.
Jen hrdliček pár choulí se k sobě
zimomřivou touhou po objetí,
aby společným dechem
naplnily prostor zurčící láskou ...
Autor Malá mořská víla, 26.09.2023
Přečteno 180x
Tipy 26
Poslední tipující: zdenka, CULIKATÁ, narra peregrini, RadekČ, jort1, Anfádis, básněnka, mkinka, o3_gambit, ukrytá v máku, ...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Že ty jsi byla ráno na houbách? Tvůj popis jitřního lesa je nádherný. Jen mi tam chybí krásná víla. Ba co dím, vždyť tou krásnou vílou jsi tam byla Ty.:o)
27.09.2023 02:15:32 | Jackyl