V nevidění

 

Procházím chodbou jako kdysi

podzemním tunelem do pitevny

Sedí tam chlápek u pitevního stolu

Není stár, ale v nejlepších letech

 

Zná můj strach,  zná všechny strachy

Obraz jako zbraň, pokřivená tvář

To už na mě nezkoušej, stará návnada

Mysl jako střihač, natočí si film

 

Myslíš? Myslíš, že to řídíš ty?

Nepřítel již nalezen, je mu v tobě teplo

Bez tebe létal by vzduchem

parazit, o kterém nechceš vědět

 

Jsi snímač energií, ne oddělena

Rozhoduj, ke komu budeš přidělena

Nemusíš, můžeš

Otevři se, zavři se

 

Čemu se otevíráš?

Před čím se zavíráš?

Otevřelas bránu

Obrazy vplouvaly

Pocity se rodily

 

Lapena jako moucha

na sladkou pavučinu

Čím více zasvěcena,

tím více uvězněna

 

Opakuj rity stále dokola,

tvůj pán to má rád

 

Má rád i Tebe?

Tvor bez lásky ne

Pořád jsi z masa a ducha,

-ovlivňují se-

i když cizí duch

nalhává ti opak

 

Chce vytlačit Tebe z Tebe,

aby tě nahradil,

ukradl Ti tělo,

aby si užil

 

Můžeš i nemusíš

s láskou i bez lásky

Jak poznáš tu pravou?

 

Vem si tady tu první!

Ta je nejlepší!

Nic víc dělat nemusíš,

ani pochybovat