Vnímá to jinak

Vnímá to jinak, ta dívka je slepá,
kapky se sbíhají a proudí k řece.
Slyší jen rytmus, na okno klepá,
voda se zvedá, město se třese.

Je sama v šeru, v klidu a tichu,
déšť padá z nebe, silně pak jemně,
nechápe proč, ale je jí to k smíchu,
hráze se vzpínají, chrání nás věrně.

Řeka se valí, lidé se děsí,
ona má v rukou svařák co voní
zas přijde slunce, co vysuší lesy,
vnímá to jinak, co je komu po ní.