Lesní zátiší I

Anotace: z cyklu Poezie přírody

Znám nespočet malebných lesních zákoutí
kam chodívám mlčky sám a bez pozdravu
po stezkách vyšlapaných do stinného mechu
kde kořeny smrků klenou se po skalním valu
a pařez obrůstá býlím jako němý svědek věků.

Autor Zoroaster, 09.10.2024

Přečteno 60x

Tipy 14

Poslední tipující: Ž.l.u.ť.á.k., enigman, cappuccinogirl, Kan, Krahujec, Jan Kacíř, Sonador, rybka, mkinka

Komentáře (7)

Komentujících (4)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

jsem docela rád, že v lesech nemáme medvědy

09.10.2024 21:59:36 | víc

Takové tlupy divočáků ovšem také nejsou nic, co by člověk rád potkával...

10.10.2024 12:52:08 | Zoroaster

A vnímat poklid jižních lesů, cítit vůni dávnověků.

09.10.2024 20:26:30 | Krahujec

Občas si vzpomenu na dávný prales, který se zde rozkládal a jehož se děsili Římané, když vedli bitky na sever od Dunaje s Germány a Slovany - píše o tom Marcus Aurelius.

10.10.2024 12:57:39 | Zoroaster

Pěkné

09.10.2024 17:07:54 | mkinka

Děkuji...

10.10.2024 12:52:21 | Zoroaster

Rádo se stalo

10.10.2024 12:59:33 | mkinka

Zobrazit hodnocení umělou inteligencí.

Lesní zátiší I

Lesní zátiší I

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (6+2)

Návštěvnost