Anotace: z cyklu Poezie přírody
Místa mých denních procházek
jimiž jsem prošel alespoň stokrát
nikdy nejsou stejná
nikdy se neomrzí.
děkuji za prozářený les. nádherné fotky. těšíš. měj vlídnou neděli. :-))***
20.10.2024 04:27:17 | Iva Husárková
Kdysi si mě jedna dívčina na internetové seznamce zablokovala , protože jsem ji napsal, že jí závidím. Od té doby s tím slovem šetřím, ale tady si ho neodpustím. Závidím ti tu samotu a to prostředí ve kterém přebýváš.
(Abych to uvedl na pravou míru: ona mi napsala, že jí baví jeji práce... já jí napsal, že ji zavidím... ona: závist je hřích... já: to je jenom křesťanský blábol, zavist motivuje... ona: aha. A pak mě zablokovala;-))
19.10.2024 16:10:57 | Ž.l.u.ť.á.k.
Všechno má samozřejmě své pro a proti. Samotu si člověk může dnes zařídit docela snadno. S tím prostředím je to ovšem těžší. Čekal jsem, že si to tu budu užívat společně s mojí poslední o deset let mladší ženou, s níž jsme si to celé pořídili na důchod. Ji o to však zlá nemoc připravila. Mně je dnes přes sedmdesát a zdá se mi, že nic lepšího, než samotu poustevníka v lůně slapských lesů jsem si zasloužit nemohl. Myslím, že to k mému věku patří, nakonec je to v souladu s védským principem ášramu.
19.10.2024 18:52:34 | Zoroaster
Je ti přes sedmdesát? Lidských roků? Nebo to vy vědští poustevníci počítáte posvojemu?:-)
19.10.2024 19:12:48 | Ž.l.u.ť.á.k.
V lednu mi bude 72 - podle matriky i gregoriánského kalendáře...
19.10.2024 19:37:43 | Zoroaster
Aha. Tak to ti dlužím upřímnou omluvu za moje předchozí Já. Myslel si, že jsi cucák v jeho věku...
19.10.2024 19:42:37 | Ž.l.u.ť.á.k.