Anotace: z cyklu Poezie přírody
Práh bájných počátků hlubinami věků
ve sněžných stopách dávných lovců kožešin
chtěl bych překročit zván chórem vlčích štěků,
když zima v lese sráží prvních námraz klín.
Příroda je ta největší útěcha a uklidnění... cítit bezvýznamnost lidstva oproti ní...
Báseň je krásná (může se člověk aspoň na chvíli vrátit?) a fotky také (třetí, čtvrtá a poslední).
29.11.2024 12:37:39 | Chane
Nečekané souznění ... návrat k počátkům lze snad zažít představivostí - a možná po smrti, alespoň doufám... Vřelé díky, vážně...
29.11.2024 12:48:18 | Zoroaster
ano, snad... a není vůbec zač...
29.11.2024 12:56:55 | Chane
Překrásné záběry... zajímavý doprovodný text... také bych ráda nahlédla za práh bájných počátků do hlubin věků, a možná i jej překročila... moc a moc děkuji, velmi pěkné :-)
23.11.2024 12:34:14 | Helen Mum