Prazdroj náš...

Zrzavou krásku nám v sklenici 

šenkýř dal s bělavou čepicí…

Tak pěnu mocně odfouknem 

 a pak na jeden ráz 

tekuté zlato rychle zmizí v nás.

R:

Prazdroj náš,

ten Prazdroj náš,

Boží dárek léčivý,

Prazdroj náš,

ten Prazdroj náš,

člověk je hned krásně lenivý…

Pokoj se v duši nám usadí 

a svět nám již pranic nevadí... 

Najednou je nám do zpěvu 

a skrytá strunka v nás 

zas touhou rozechvívá pivní bas.

R:

Prazdroj náš,

 ten Prazdroj náš,

Boží dárek léčivý,

Prazdroj náš,

ten Prazdroj náš,

člověk je hned po něm lenivý…

Opička za krk se vyšplhá, 

před silným turkem pryč nezdrhá… 

A když k domovu vyrazíš, 

můžeš vzít na to jed, 

že k cíli nedorazíš jen tak hned.

R: Prazdroj náš,

ten Prazdroj náš,

Boží dárek léčivý,

Prazdroj náš,

ten Prazdroj náš,

člověk ničemu se nediví…