Slam poetry

Zahřmělo v srdci
v duši převelice
zhasl náš svícen
všude černo je

přihlížel story
kdo nehrál v ní rolibi
a v rukách s nic
bos
táhl do boje

Bos žebrák, co kráčí o holi?
Děvka a podvodník
hochštapler úplatný pro cokoliv?

Tak to jsem i já, řeholník
bez lásky, bez peněz, alkoholik

Na konci cesty své prodám se
za třicet stříbrných
poznáš mě ztěží i po hlase

Pche!
k čemu boty nám
kde sval je rozdrásaný
pod žebry
schovaný
lížeme si své rány
a jen tak mimoděk
si bereme to cizí

kde v nás je důstojnost?
proč mravnost je nám cizí?

Mravnost – ta končí s první souloží
Důstojnost – to byla ctnost matky Boží

Člověk je smrtelný, maso žere
kdo ochutná jablko ze stromu poznání
zlomí své sliby při biřmování
všechno co padne mu pod ruku… bere

Jablko z Edenu
v tomatě…
to má tě usmířit?
ani nápad!

s červy a plazy spát
ve svém břiše
za básně označit
stará klišé?

jak dlouho
starče můj
smíme tápat

To už je dobrý :), tohle je fakt k věci !
To už je Bukowski tak trochu přeci

Nebudu ničit, čím byl jsem dítě
Byla to pravda, chytal jsem v žitě

Rodím se znovu
umřel jsem stár
na mohyle pozdního rovu
vybarvím svět jako Renoár

Čas je na mojí – na naší straně
jazykem podobojí – mé tělo i krev
nezmařím planě

Sám sebe uchopit
a vybrat sobě cestu
vyzvrátit iluze
ten nadbytečný šlem

nechápat
nechtít nic
dát nahému svou vestu
s pokorou
vzpřímeni
jen zavelet si:

jdem!

Ech… zase se topíš v tratolišti poezie
Život je kurva, Jarmilo, no a tak to je

Z té kurvy si namíchám paletu s barvami
nakreslím obraz, nakreslím jak je mi

.............................
Dám cokoliv za lásku
jež pro mne máš Pýthie
sen-příběh, anž stráze pln
stoletou vodou je

Hnána pak v srdci Tvém
krev mými chlopněmi
napne sta břehů vén
bez ptaní co je mi…
.............................

Splácám to, rozmnožím, vezmu to na trh
budu tam pořvávat, prodám svůj podvrh