Anotace: Klasické blues.
V ústech sucho jako v peci,
vyschla míza, zmizel vtip.
Z lahve odlívám si deci,
ať je aspoň chvilku líp.
Čtyři oči, čtyři stěny,
řasy dlouhý jako bič.
Touhy navždy uzamčený
a ty ještě hledáš klíč.
Interní procesy se špetkou noblesy
hrají si na schovku, dopíjíš Frankovku.
Barví ti rudě rty. Není čas na žerty,
zbývá jen, zbývá jen říct:
Pověz mi ještě pár žváštů
a nějakou lež.
S půlnocí vyndáme karty na stůl,
a pak si běž.
Čistý talíř po večeři,
plná hlava, prázdnej byt.
Začínám ti skoro věřit,
že se nechám přemluvit.
Co jsme si - to jsme si. Rozdílný adresy,
listiny na stole, matrony, pistole,
sílící protesty, polibky od cesty...
Zbývá jen, zbývá jen říct:
Pověz mi ještě pár žváštů
a nějakou lež.
S půlnocí vyndáme karty na stůl,
a pak si běž.