V MYŠLENKÁCH

V MYŠLENKÁCH jste zlatým deštěm,
Co na mě prší z mraků slov,
Pak ještě stéká v potůčcích...
Kapky na ušních lalůčcích,
A kroupy bijou na tělo,
Nepřestat se jim zachtělo.
Když slunce šlehne, vše se ztiší.
Svěží vzduch a vítr, duha...
Nikdo nic víc neuslyší.
Na zem si lehne, přijde nová vzpruha.
A já... horká láva, co roztéká se na kameni.
Žhavá, lačná po plameni...
Pálí všechno, nemá dost.
Staré mosty, její ctnost.
Nemyslí na budoucnost...

.....?