I muži mají své dny...

Až rozmrzne
Poslední ledový muž,
Já roztaju..
S ledovým klidem
A horkým dechem
Si s ním pohraju.
Plná ústa
A hlavu plnou vzruchu
On celý ve mně
A já...
Od ucha k uchu
Teď se tomu
Usmívám jen.
Letos ti muži
Nepřišli.
Až na jednoho,
Co je předčil.
Ti v máji slavit měli,
Ale nikdo je nepřesvědčil.
Mrazíky žádné nenastaly.
Plus mínusy přebil.
Ten, co už dříve slavil,
Všechno živé
Možná pohřbil.
Rok se sešel
S dalším rokem,
Ožívá i mrtvé, spící.
Utíká čas zrychleným krokem...
Tak už sfoukni svíci!
Možná zvrtne se zas
Jak aprílové počasí
A jeho manýry...
Na vrcholu zápasí
Než spadne do díry.
Tam není pomoci,
Když chce v ní ležet...
Ode dna do noci
Čas stejně musí běžet.
Až s rokem rok se opět
Sejde, možná že zmrzlý
Muž z té díry vzejde.
Celý se orosí...
A pak jen tak neodejde.
Protože pochopí...
On ví, že v létě už
Mrazíky nehrozí.