Otazníky

Co vlastně cítíš
má drahá?
Cítíš ještě vítr
co rukou svou vášnivě zcuchá ti vlasy.

Cítíš vodu
jak tě objímá k zalknutí
něhou tak jemnou a laskající
vždy odpoví ano
očím tvým tázajícím.

Zacítíš znovu oheň
v žáru spalujícím
až k extázi výbuchem slasti
protkávajíc tvé tělo.

Cítíš tu touhu
ukrytou v pohledu muže
co líbal by konečky prstů tvých
zajíkajíc se vzrušením
silným a vybuzujícím
dobývat poslední kouty země.

Ten smích po splynutí
neb propuknou smíš v usedavý pláč
když nejsi a nemusíš být osamělý hráč.

Cítíš pot řinoucí se po svalnatém těle
kdy bez oddechu se napít
chceš jít dál, dobývat a milovat .
Cítíš to ještě!

Neb prázdno pohltilo vše
co dalo smysl lidskému bytí
vymknout se zvířecímu pudu
jen přežít ...



Natáhni ruku
očím svým
dej vůli
pohlédnout zas výš.

Snad
ano
snad ano tiché
nakonec si odpovíš.